Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...
Úvod > Plavby
Rok po tragédii Kursku stále přetrvávají smutek i pochybnosti
 
      Zatímco v Barentsově moři na severu Ruska pokračují s obtížemi práce na vyzdvižení potopené ruské jaderné ponorky Kursk, příbuzní a známí 118 členů její posádky si připomenou smutné výročí. Ponorka se potopila právě před rokem, 12. srpna, a nehodu nikdo nepřežil.

 
Událost tehdy citelně zasáhla ruskou společnost a v neposlední řadě po sobě zanechává stále mnoho nezodpovězených otázek. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina tragédie znamenala zatím jediný vážný "škraloup" v kariéře, neboť byl podroben obrovské kritice za to, že nepřerušil dovolenou na Jaltě v souvislosti s nehodou a že Rusko otálelo se zahraniční pomocí na záchranu posádky. Pro většinu Rusů byla havárie daleko významnější událostí, než například rezignace Putinova předchůdce Borise Jelcina nebo loňská volba Putina ruským prezidentem.
Vrak s dvěma jadernými reaktory a nevybuchlými torpédy nyní leží v hloubce 108 metrů asi 150 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk. Z potopeného plavidla již bylo při náročné operaci rusko-norského týmu loni v listopadu vyzvednuto 12 mrtvých těl. Operace byla kvůli nepříznivému počasí a stále většímu riziku pro životy potápěčů zastavena. Snahy vyzvednout ponorku narážejí na odpor části rodin posádky, která tvrdí, že v souladu s námořnickými pravidly by mrtví měli být ponecháni na dně moře a ozývají se i hlasy, že by bylo lepší pohřbít ponorku pod betonový sarkofág. Vyzdvižení ponorky by však mohlo objasnit příčinu katastrofy, obavy také panují z možného jaderného zamoření. O příčinách havárie kolují jen dohady. Podle Američanů nehodu způsobily dva výbuchy. Podle měření seizmogramů z doby ztroskotání ponorku zasáhly dvě exploze, jedna středně velká, když byl Kursk u hladiny, a druhá 250krát silnější, když byl po 135 vteřinách blízko dna.
Podle Rusů při havárii explodovalo torpédo a příčinou detonace mohla být porucha munice, nebo vnější srážka. Prudké zvýšení teploty vedlo k sérii dalších výbuchů, při nichž zahynula většina posádky. Srážku s jiným tělesem Američané odmítají, ale v ruském tisku se dokonce objevilo jméno americké ponorky (Memphis), s níž se Kursk měl údajně srazit. Spekulace hovoří o tom, že Rusko bránilo přístupu západních potápěčů proto, aby nepřišli do styku s utajovanými technologiemi. Těmto i jiným domněnkám pomohl i ten fakt, že Rusko oficiálně oznámilo havárii až dva dny po ní. Na palubě se kromě jaderných reaktorů mělo nacházet 22 protiponorkových raket Granit (SS-N-19), které mohou mít jadernou i konvenční hlavici, ale v případě Kursku prý všechny měly obyčejnou hlavici.
Největší pozornost je upoutána na údajnou existenci nejnovějších typů vysokorychlostních ruských torpéd Škval, odborníky považovaných za jednu z nejničivějších podmořských zbraní. Snaha získat informace o tomto druhu torpéd nové generace figurovala mimo jiné v obžalobě amerického špióna Edmunda Popea, který byl loni odsouzen za protiruskou špionáž na 20 let. Američan však byl později omilostněn ruským prezidentem Putinem. Více informací, ne však o příčině havárie, přenesl lístek s poznámkami, který se našel v kapse kapitána Dmitrije Kolesnikova. Jeho tělo bylo loni vytaženo z ponorky a z poznámek mimo jiné vyplynulo, že část posádky byla v havarované ponorce několik hodin naživu. Velení ruského vojenského námořnictva poté přiznalo, že po havárii zůstalo naživu přinejmenším 23 mužů. Malou útěchou pro rodinné příslušníky je odškodnění v průměru 7000 dolarů, tedy 273.000 korun, což se rovná výši platů za více než deset let. Dlouho připravovaná operace vyzdvižení trosek ponorky byla zahájena 21. července a měla by být dokončena do 20. září, než se do Barentsova moře vrátí zima. Po vyhloubení otvorů do pláště ponorky má být pomocí hydraulického zařízení a speciálních ocelových lan plavidlo vyzvednuto na hladinu. Při vyzvednutí mají být použity drapáky vyrobené v České republice.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>